|
|
Mediální reflexe návratu režisérů 60. let do hrané filmové tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace
Jílková, Alžběta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
V této bakalářské práci je rozebírán rozsah a zejména způsob referování dobových médií o režisérech a jejich návratu do celovečerní hrané tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace. Publikované články ve 4 vybraných denících a 3 týdenících jsou čerpány z bibliografií jednotlivých filmů, které vydal Národní filmový archiv. Jedná se o deníky Rudé právo, Mladá fronta, Lidová demokracie a Zemědělské noviny. Z filmových periodik je vzorek článků vybrán z časopisu Záběr, Kino a v malém množství i z časopisu Film a doba. Časové období je ohraničeno léty 1974 a 1979, v této době, dříve či později, zaznamenala návrat celá pětice vybraných režisérů, počínaje Věrou Chytilovou, Jiřím Menzelem, Hynkem Bočanem a konče Jurajem Jakubiskem a Františkem Vláčilem. Deníky publikovaly recenze spíše sporadicky, filmová periodika o českých a slovenských filmech pravidelně referovala formou reportáže, recenze, rozhovoru nebo několikařádkového avíza. Hodnocení režisérů a jejich filmů ze strany filmových kritiků záleželo na několika aspektech: na chování a současném postoji režiséra k socialistickému státu, na autorovi literární předlohy (pokud předlohou byl např. román), na tom, jak nově vzniklý film charakterizoval socialistickou společnost, také na smýšlení autora textu a výši oblíbenosti režiséra. Z analýzy článků...
|
|
|
Kinematografie a federalizace Československa
Fořt, Ferdinand ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat a popsat změny v československé kinematografii vzniklé v souvislosti či následkem federalizace státu, která se uskutečnila s účinností od 1. ledna 1969 prostřednictvím Ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci. V úvodí části se práce zabývá politickým ovzduším roku 1968 a konkrétními kroky, jež vedly k federalizaci státu. Ve druhém a nejpodstatnějším oddíle je nastíněn postup, jakým bylo realizováno rozdělení kinematografie na federálních principech. Autor si všímá právních aktů, prostřednictvím nichž k tomuto rozdělení došlo, ekonomických aspektů rozdělení, chystaných, avšak nerealizovaných opatření a rovněž dílčích sporných otázek spojených s federalizací, jako byla míra integrace distribuce a zahraničních styků. Ve třetí části je pozornost zaměřena na federální rozdělení Svazu československých filmových a televizních umělců, který však byl vládnoucí posrpnovou mocí nedlouho poté zrušen. Závěrečná část pak představuje krátký exkurz do situace a organizačních změn (nejen) v kinematografii na počátku normalizace.
|
|
|
Josef Střecha, kameraman (3.11.1907, 29.3.1985)
Novotná, Magdaléna ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje životu a tvorbě kameramana Josefa Střechy. Jedná se o autora s pozoruhodným tvůrčím záběrem, jehož život a dílo zatím filmová historiografie nezkoumala. Střecha tvořil v letech 1929 - 1971 a za svou kariéru se podílel na více jak 60 celovečerních hraných filmech. Během druhé světové války pod pseudonymem Strecher natáčel také v Německu pro společnosti Bavariafilm a UFA. Cílem této bakalářské práce je představit tohoto činorodého kameramana a jeho tvorbu a také sledovat širší vývoj umělecko- technické profese kameramana. Nedílnou součástí je uspořádání pozůstalosti Josefa Střechy a vytvoření osobního fondu, jehož inventář je k dispozici v příloze.
|
|
|
Uvolňování československé kultury 50. a počátku 60. let v obraze mladé generace aneb nám budou patřit šedesátá!
Černý, Lukáš ; Beneš, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Bibliografická citace Uvolňování československé kultury v obraze mladé generace aneb nám budou patřit šedesátá! / Diplomová práce / Bc. Lukáš Černý; vedoucí práce: Prof. PhDr. Zdeněk Beneš, Csc. -- Praha, 2020. -- 105 s. Anotace Tato diplomová práce se zabývá počátky uvolňováním kultury v období politicko-kulturního tání v Československu koncem 50. a počátku 60. let 20. století. Kulturní uvolňování pozvolna se projevující od druhé poloviny padesátých let bude demonstrováno na příkladu československého filmu na němž byla dynamika změn v československé kultuře velmi dobře patrná. Základním kamenem pro mne bude zobrazení mladé generace a to, jak se její obraz na plátně čs. filmu proměňoval a vyvíjel, dotknu se též i společenské kritiky a satiry, jež má v procesu uvolňování rovněž nezastupitelnou roli. Cílem práce je ukázat, že síla mladé generace se stala hybatelem kulturních změn a samo mládí symbolem kulturního tání, což doložím na vybraných filmových příkladech, čímž dojdeme až k létům šedesátým. Ty se staly symbolem vzpoury mladé generace a jejího rozkvětu v náruči československé kultury. Klíčová slova Uvolňování kultury, 50. léta, 60. léta, mladá generace, československý film, obraz mládí, Československo
|
|
|
Oběť, nebo hrozba: reprezentace šílenství v české filmové a televizní detektivce od 60. do 80. let
Raisová, Angelika ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Štoll, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá způsobem reprezentace duševně nemocných postav v českých detektivních filmech od 60. do 80. let. V rámci sémiotické analýzy jsou zkoumány postavy, které vykazují prvky duševní nemoci či jiné abnormality. Následně je doplněna narativní analýzou, která se zaměřuje na roli vybraných postav v ději, způsob narace, styl, syžet a celkové vyznění psychicky nemocných postav. Cílem práce je získání širšího povědomí o způsobu reprezentace šílenství a poskytnout ucelenější informace o charakteristikách takových postav. První část práce se zaměřuje na teoretický podklad podstatný pro následnou analýzu - mediální reprezentace, konstrukce reality, stereotypy, kinematografie nové vlny a normalizace, vývoj šílenství. V druhé polovině práce je analyzováno celkem 10 snímků s následnou interpretací výsledků analýzy.
|
|
|
Josef Střecha, kameraman (3.11.1907, 29.3.1985)
Novotná, Magdaléna ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje životu a tvorbě kameramana Josefa Střechy. Jedná se o autora s pozoruhodným tvůrčím záběrem, jehož život a dílo zatím filmová historiografie nezkoumala. Střecha tvořil v letech 1929 - 1971 a za svou kariéru se podílel na více jak 60 celovečerních hraných filmech. Během druhé světové války pod pseudonymem Strecher natáčel také v Německu pro společnosti Bavariafilm a UFA. Cílem této bakalářské práce je představit tohoto činorodého kameramana a jeho tvorbu a také sledovat širší vývoj umělecko- technické profese kameramana. Nedílnou součástí je uspořádání pozůstalosti Josefa Střechy a vytvoření osobního fondu, jehož inventář je k dispozici v příloze.
|
|
|
Kinematografie a federalizace Československa
Fořt, Ferdinand ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Czesany Dvořáková, Tereza (oponent)
Hlavním cílem této bakalářské práce je zmapovat a popsat změny v československé kinematografii vzniklé v souvislosti či následkem federalizace státu, která se uskutečnila s účinností od 1. ledna 1969 prostřednictvím Ústavního zákona č. 143/1968 Sb. o československé federaci. V úvodí části se práce zabývá politickým ovzduším roku 1968 a konkrétními kroky, jež vedly k federalizaci státu. Ve druhém a nejpodstatnějším oddíle je nastíněn postup, jakým bylo realizováno rozdělení kinematografie na federálních principech. Autor si všímá právních aktů, prostřednictvím nichž k tomuto rozdělení došlo, ekonomických aspektů rozdělení, chystaných, avšak nerealizovaných opatření a rovněž dílčích sporných otázek spojených s federalizací, jako byla míra integrace distribuce a zahraničních styků. Ve třetí části je pozornost zaměřena na federální rozdělení Svazu československých filmových a televizních umělců, který však byl vládnoucí posrpnovou mocí nedlouho poté zrušen. Závěrečná část pak představuje krátký exkurz do situace a organizačních změn (nejen) v kinematografii na počátku normalizace.
|
|
|
Mediální reflexe návratu režisérů 60. let do hrané filmové tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace
Jílková, Alžběta ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, David Jan (oponent)
V této bakalářské práci je rozebírán rozsah a zejména způsob referování dobových médií o režisérech a jejich návratu do celovečerní hrané tvorby po vynucené tvůrčí pauze v době normalizace. Publikované články ve 4 vybraných denících a 3 týdenících jsou čerpány z bibliografií jednotlivých filmů, které vydal Národní filmový archiv. Jedná se o deníky Rudé právo, Mladá fronta, Lidová demokracie a Zemědělské noviny. Z filmových periodik je vzorek článků vybrán z časopisu Záběr, Kino a v malém množství i z časopisu Film a doba. Časové období je ohraničeno léty 1974 a 1979, v této době, dříve či později, zaznamenala návrat celá pětice vybraných režisérů, počínaje Věrou Chytilovou, Jiřím Menzelem, Hynkem Bočanem a konče Jurajem Jakubiskem a Františkem Vláčilem. Deníky publikovaly recenze spíše sporadicky, filmová periodika o českých a slovenských filmech pravidelně referovala formou reportáže, recenze, rozhovoru nebo několikařádkového avíza. Hodnocení režisérů a jejich filmů ze strany filmových kritiků záleželo na několika aspektech: na chování a současném postoji režiséra k socialistickému státu, na autorovi literární předlohy (pokud předlohou byl např. román), na tom, jak nově vzniklý film charakterizoval socialistickou společnost, také na smýšlení autora textu a výši oblíbenosti režiséra. Z analýzy článků...
|
host ::
RSS.